A010 éléfant - Johannes Gutenberg
Transkript
A010 éléfant - Johannes Gutenberg
VERE Language Group Comparative Wordlists Compiled by Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) The survey of the Vere and Koma languages in Nigeria and Cameroon was conducted within the framework of the research project "Grundlagenforschung in den Adamawasprachen: Fali sowie Sprachen der Duru- und der Leeko-Gruppe in Kamerun" Instititut für Ethnologie und Afrikastudien (IFEAS), Johannes Gutenberg-Universität, Mainz- Germany. The languages and dialects presented are: Jango (Mom Jango) Jango Jango (S) Jango (N) Were of Dan Wumba; Nigeria of Soncha; Nigeria of Nassarawa Koma; Nigeria clearly a Jango lect Momi - Cluster, Vere Kaadam Momi of Yadim; Nigeria Batəm Momi/Vere of Bati; Nigeria Vɔkba (Vere Vɔkba) of Kassala Voma; Cameroon The Vere lects of the Northern Alantika Mts, Cameroon Wɔmmu of Wɔngi; Cameroon Nissim of Nissero; Cameroon Eilim of Ogolo; Cameroon Kobom (Vere Kari) of Komboro; Cameroon copied from Strümpell 1910 Blench & Edwards 1988 (Momi Dictionary) ; own field notes contributed by Ndjidda Mathieu lexemes are only cited when they vary from Nissim The lects spoken by Koma ethnic groups Vɔmnəm (Koma Vɔmni) of Tuli; Nigeria Damtəm (Koma Damti ) of Maani; Nigeria Gə-Lim Gəunəm of Lii; Cameroon Gə-Yarəm Gəunəm of the Yarú, at Gɛɛdɛ; Cameroon VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) fish poisson bird oiseau louse pou dog chien Jango Jango (S) dùsú / dùtú tɛ́ndì Momi Batəm Vɔkba ............... dúgà / duukt dùgà / dukt duk / dukt(ɨ) dúgá / dúkte dúkə / dúitə nɔ́ɔ / nɔ́ɔ́ nɔ́ɔ́ / nɔ́ɔ́(y)i nɔɔs / nɔɔi nɔɔs / nɔɔi nɔ́s / nɔ́yí nɔ́ɔ́ʒù / nɔ́í nɔ́í / nɔ́ú duku / dukti dukò / duktò dúkə / dúítə dúgá / dúírʌ́ dʒugə / dʒuirə nɔ́ɔ́ʒù / nɔ́ɔ́ nɔ́ɔ́ʒò / nɔ́ɔ́ nóí / nóú núí / núú tɛ́ɛ́ʒù / tɛ́ yaŋzò / yʌŋú leei / leeu hnyigʌ́ / hnyigú nyéégí ája / ájaayi ; ájaá / ʒaá (N) ʒaá / ʒáái zaaz / zaai zaaz / zai zas / záyi zaazi / zai zaayi / zaau dʒaai / dzaau dʒááʒù / dʒáà zaazò / zaah zai / zau zʌ̄i / zʌ̄u meat, flesh, stew viande (sauce) animal, meat nama horn corne tail queue gusú nánsú; nanʒu / nammɛ (N) nánsú / nándú gúllú / gúrí salla / sallatu gúllú / gúrí salla / sallʌtù guul / guur gúl / gúr gúl / gúri gúlə / gúr gúllə / gúr ~ gúnní / gúrì gúllò / gurŕ gól / górié gúl / gúré gúl / gúre salá / salət; sala salla / sallit salla séllə / sette sállə / sáttə́ ~ sánni / sadte sallò / satte sal / sare sal / sáré sal / saare Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Jango Jango S Momi Batəm Vɔkba ............... Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm gàlà / gàlə̀t gàlà / gàlìt gús / gúˀmi (~ stew) gusə̀ gusə̀ ~ gùʃì gusò gusʌ gusə (stew) tendə̀ə̀zə́ / tendə̀ə̀ì tɛndɛɛzə / -i yɛngəʒì / yɛ́ŋi yɛ́ŋi / yʌŋú gala / gə̀ŋá duɔrù, ɔɔrù dɔɔrə̀ / dɔɔrə̀n dɔɔr dɔɔrɔ̀ dùɔ̀r / dùɔ̀tə̀r djùərə̀ / -də̀ 2 VERE Language Group Jango Jango (S) Were Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) egg oeuf feather plume bállú/ bárí gígbúkú / gígbé bɛ̀ndùkú / bɛ̀ndɛ́ bari kaeka (pl) baal / baar bal / bár bál / bar bálli / bar bállə / bár gə́kp / gə́ù gəkp / gəpt bɛntɨk / bɛnti gə́kpə / gə́pti bɔ́nni / bɔri bállə / barr bál / báré bwál / bwárè báál / báárè gəppu / gøpti gə́kpò / gə́kptò, gə́ptò gə́kə̀ / gə́utə biambəl / bɛmbɛ̂ bìàmbə̀l / bìàmdə̀ tree arbre Jango Jango (S) Momi Batəm Vɔkba ............... Momi Batəm Vɔkba ............... Wɔm Nissim-Eilim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm body hair poil hair cheveux súu / súnnúŋ ɓə́b / gə́bté gə́kpə tán gə́ptə gə́kpə / gə́ptə gəpti ssu suuk súk / súŋn súk / súkri súkə / súŋrum súkə / súŋrə́m gə́kkə́ / gə́úrə́ ʃúkū / súŋnúm sókò / sómgbə́rə́m (types) súkə / súgʌ́ / súgərə́m ʃúgə́ / súgə́rə́m wood bois root racine bark écorce rák / ratú rák / ratú nyííru; nyillu / nyiʃe (N) nyiisuku / nyiisɛ kɔkú tè / tèt teh / tɛt tɛˀ / tɛtə tɛ́ɛ́ / tɛ́tə tɛ́ɛ́ / tɛ́tə tɛ́ɛ̄ tɛ́ / tɛ́ti tɛɛ / tɛɛtə tii / tiitə̀ láú / lásə́ lau / lasə ráú / rát yììsá / yììsə́t yíísír / yíísɛ́ gída / yiisɨt́ ə yinsir / yínsɛ́ h yínsí / hyínsú h yínʃí / hyínsú yíséʒù / yísé yiísə / yiísəni leŋsí / leŋsú; yéŋsí / yéŋsú h nyííʃi / hnyíísú tyɛ hnyíísí / tyarə hnyíísú kpɔ́kp / kpáù kpokp / kpoú kpəwu / kpəkrum wɔ́kpə̄r / wɔ́kpe kɔkpə / kɔpsə rawu / ratə rábə / rál láú / lár lau / lar ràbù/ ràrì (~ràtì ?) rabò / rasò lau / lar lasə ə̀ gínsə́ lasə 3 wóok kpóʒù / wóok kpó wōókpər / wōókpɛ wúkʌ́ / wúkyɛ́ wúˀgə́l / wúˀkyɛ́ VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) leaf feuille earth terre, sol seed, [Ha. iri] semence grain of, [Ha. hatsi] Jango dángú / dánsú; dánʃú / damme (N) ŋwɔ́ ttú dɔttu rɛndu Momi Batəm Vɔkba ............... dɔ́ŋz / dɔ́ŋtì daŋg̀s / daŋte , daŋté dáŋs / dáŋti dáŋgə / dáŋsə dénkə / déŋsə̀ bùt; bút bút ɓut áptə áptə déŋnì / deŋsi dankə̀ / daŋsə̀ djéngə / djéngətə jingʌ / jínsʌ́ dʒíngə́ / dʒíŋsə́ ápti ɔ́ptò áutə̀ aṵrʌ áṵrə́ dugá / dɔ́kt; doga / dokt dogà / dókt dɔktɨ dɔ́gá / dɔktə̀ dɔ̀bdá rɔmdá rɔ̀mdà / rɔ̀mdáti duga (single) / duktɵ̀ [iri] dwáitə dwéirá dʒwágə́ / dʒwágíé fire feu smoke fumée ashes cendre Jango Jango (S) raá raá / raasúŋ hyeŋ́ / hyentúm nyeŋ́ / nyentúm taŋ́ Momi Batəm Vɔkba ............... rà / raŋbət raˀ / (rat) raˀ raa / ratə láá láá / láámtə ráà / raa laa / laatə̀ laa / láárʌ́ la / laarə ìyèèm yɛ̀ɛ̀m yɛm lɔ́ŋbə́ lɔŋbə lɔŋbə yòm lɔ̀ŋgbɔ̀ yaŋgə̀ / yaŋtə̀ n yàngʌ̀ / nyangə́də́ yaangə̀ / yaangyè tɔ̀m tam sewù tám taam tam tám tam tam tàm tam Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm 4 ríutír / ríutɛ́ ? dɔítə [iri] re-, reḭ rɵ̀ (~ of guinea corn) rɛ / rɛɛ̀tə VERE Language Group grease, fat graisse Jango Jango (S) Were wángú wángú / wángútú wāngū Momi Batəm Vɔkba ............... wɔ́ɔ́k wɔ́ɔ́k wáák tii Wɔmmu Nissim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) oil huile wɔ́ɔ́k wɔ́ɔ́k wə́ə́ wɔ́ɔ/ wɔ́mìtì wóó wó / wótə́r nŋú ú / nŋú ú rá w̃úú; hwú ú / hwú ú rə́ star étoile moon lune jòsí / jòsíi séé / séérú séé / séérútú saē zòsəz / zòsi zòsez / zɔsì zɔ̀sùs / zɔ̀si jɔllə / jɔtte see / seer sé / séér séˀ sɛ́ / sɛbər zallə / zattə jénni / jette zùllò / zùsì séé / séérə̀ sé / sémìtì see / seerə̀ worəno jese / jeʃe ~ jesye jiɛ̀səl / ʒìɛ̀sè ʃíʌ / ʃiʌr ʃíé / ʃíɛ́rə́ sun soleil day jour cloud nuage rain pluie Jango Were úllá ulā ́ úllá kàlá / kàlái mám̄ billu mam Momi Batəm Vɔkba ............... ùlá / ùlə́t úblá / úblít úbla úlá úlá aka dzúm ama júm zúm aanúm ùlá / ùlə́t ma bílə̀m maam rə́ə́ ˀrəə (pl) kòlə́z / kɔ̀lí wɔ̀líz / wɔ̀lí niik kɔ́lʒì / kolli kólí / kólú gbéídi / gbéídu búgdiʒù / búgdi kol̀ wə̀n / kol̀ wɛ rəl / rə béírí / béírú gbéírí / gbéírú rú mám mám bə̀ nə́ŋgə̀ Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm zúm zum 5 máám nàŋ nímmàm máám nāŋ nə́mam mám̀ maàm billò kpéim VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) night nuit path, road chemin water eau Jango Jango (N) Were tíssú ticu m bélá / mbéltú boòmbélá / boòmbéltù baelā máŋ / mántúŋ Momi Batəm Vɔkba ............... bìlá / bìlət; mɔ̀ŋá / mɔ̀ŋt bílá / bílít bìla / bìlitə ámbə́lá / ámbə́lə́tə nar béí / nar béte nárá / nárátə́ nàrà / nàràtì nɔr gbáí / nɔtə gbáí máàm / máŋ̀bət maam / máámə̀t mám máám máám , máám bonúm àm mám̀ Vɔmnəm tùkz / tùk tùks / tùg tuks túksə̀ túkə / túŋrəm túkə / túŋrə́m túkù túkò / túm(g)bə́rə́m Gə-Lim Gə-Yarəm túgʌ / túgʌ́rə́m cúgə́ / cúgə́rə́m nārə̄ / nātə̄ narə̀ / nattə̀; náttə́ mám mám mountain montagne hill colline stone pierre sand sable pìndú / pinní ŋwaàku ŋwaaku bìnt / bìni bil / billɛ bil / bili bílé / bígə́ bíllə / bigə bíllə / bigə binni / bíké billò / bige byel / byegə bíl / bigyé bil / bigye wáˀarək / wáˀarì waˀarik / waˀarɛ wáˀre áptə jankə ə́rkə Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Jango Jango (S) káárú / kááté káárú / káátɛ́ Momi Batəm Vɔkba ............... yììk / yììm; yíík / yíím yiik, yiig / yiim geˀ / get gourə̀ / góutə́ gə́ulə / gə́uté gə́ulə / gə́ute góurì / góuté gourə̀ / goute gəulə̀ / gəbye gə́wúl / gə́wúríyə́ gəwə́l / gəwe Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm rain cloud lourde nuée gaemām maàm gbəkr / gbək bwəl / bwerie 6 ápti ɔ́rɔ́ŋku ɔ́ɔrɛ̀nkɛ́ autə̀ aúreìnə // àgìè // aura ?? aúrèìrə VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) person personne husband, male mari, male man homme femme woman Jango Jango (S) Were zera / ʒera ʒera / ʒera, ʒérɛ́yi yaara yaara gbámà zera / gbámì gbàmà ʒera / gbamì bāmá kíì zera; kíi / kíii kiì ʒérá / kíiyì ki djéra Momi Batəm Vɔkba ............... néé; zììz / zìrì ziiz / ziri más / márí máú wíízì / máú wííki mai / mápē mánʒù / márí mazò / mari márí / mábù máí / mʌ́ū máí tìní / máú cìnú néé yáˀàz, yáˀàz; zìì yáˀàz yaara zííz / yaara zírí yaarà más mái yajì / mai yaarì Wɔmmu Nissim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Jango Were Momi Batəm Vɔkba ............... Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm yááʒù yaazò yààrì / yààrù yaarì / yaarù mánʒù yááʒù / yáárē maa / mari yaàkè márí yààrì / mábù yààrù máí yārī / mʌ́ú yaaru máí yàˑrì / mʌ́ú yààrù kiiz / kii; néé kiiz / néékii kita kííz / kìtà kí; kíízà miiz kiis ma kííʒì / mái kiti mai kíí / mápe kintu mánʒù kííʒù / kíírī maa kíízò / mari kííke márí kii / mábù kiinu máí kíí / mʌ́ú kīnū máí kii / mʌ́ú kīnū child enfant name nom death mort sleep sommeil wáá / yàngé wā (woa) ríírú / rííté wáz / yaŋgi wás / yaŋgi wájì / yaŋri wá / yérú mán wá / yeru mánù wá / yéré wáá / yau wáá / yáú waa wóú / yáúyau yaˀaz / yaarì ríŋ ríír / rííti ríˀír / ríˀtɛ ríí níìr / nííté níllə / níttə́ líllə / níttə́ rííri / rííté niirò / niite nʌ́l / nʌʌtə́ lʌl / lʌʌrie lə́l / lérə wəər wə́rkə̀ / wərne wərkə̀ / wúnnə rəm rúm rum rúm rəm wúrā; wə́rā rím wərkə̀ / wodəm wurəgʌ / wurəm wùəgə̀ / wùrə̀m rim rím wirk 7 VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) skin peau head tête eye œil bone os Jango Jango (S) Were wɔ́ɔ́ / wɔ́nnú wɔ́ɔ́ / wɔ́nnúŋ zurù / zuu'ɛ ʒurù / ʒuyɛ djúrū nɔ́ru / nɔ́ī nɔ́ru / nɔ́(t)tí nǒrrō rɛ́ndúkú / rɛ́ndɛ́ Momi Batəm Vɔkba ............... wók/wóŋn, wógrə́m wóka / woŋn wok / wokrum wókə / wɔ́ŋrùm wókə̀ / wóŋrəm nɔ̀r / nɔ̀ˀ nɔr / nɔˀ nɔr / nɔˀti nɔ́r / núɔ́ nɔ́ɔ́l / núɔ́ nɔ́l / nɔ́ɔ́ nɔ́rì / nɔ́ɔ́ nɔr / nɔɔ nuɔ̀l / nuɔ̀rɛ nual / nuarie nual / nuare nènk / nèn niŋg / nin néŋ / néŋti nɛ́ŋkə / nɛ́nté neŋke / neŋte wókù / wóŋnúm wúúkò / wúmgbə́rə́m wɔkə / wɔgte wagʌ / wagtəm wágə́ / wágə́rə́m, wágtə́m zuur / zuˀutì zūr / zuˀtɛ zuur / zuˀti dzūr / dzūūtə̄ zúl / zúú djúl / djúú ʒúrì / ʒúúté zur / zúú zul / zuute zul / zurie zul / zurie ear oreille nose nez mouth bouche tongue (lie) langoe (mensonge) Jango Jango Were tóŋ / tónnun n n tōn(g) miŋ ´ míŋ̄ / mínnùŋ mi(n)(g) dáŋ̄ / ndántun dáŋ̄ / ndántùŋ dǎ(n)(g) mbéélu / mbéī mbéélu / mbéétɛ́ bēlō Momi Batəm Vɔkba ............... tɔ̀k / tɔ̀ˀˀ tok / toˀ tok / torum tór / tóó (tʋ́r tóól / tɔ́ɔ́tə́ tól / tóó tókù / tóó tukò / tuŋbərəm tɔ́l / tɔrɛ, tɔɔtɛ túl / túríé cul / curie, tuure mii / miin míˀ / miin nik (?) míí / mííne míí / mííne míí / míímtə̀ mí / míímītī míì / míìm míl / mííté míil / mííré míəl / mííré suu / suut súˀ / sut súˀ dóbʒɩ̀ / dówwi dóbzə/ dóbpe dám / damderei dám / dámtíréí súú / sútò dám / damtər dám / dámdə́ dám / dámdə́ meel / meeli mɛ́ɛ́l / mɛ́ˀté mɛ́l míɛ́le / mɛ́ɛ́té ~míɛ́té mɛɛ́lə / mɛɛ́té mɛɛ́l / mɛɛ́té mɛ́ɛ́ni / mɛ́té mɛɛlò / mɛɛte mɛl / mɛɛte mɛ́rl / mɛ́ɛ́rɛ̄ míál / mɛ́re Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm 8 nɛ́ŋkù / nɛ́ŋté nɛ́ŋkò / nɛŋté lyɛngə̀ / lɛŋsyɛ nyángə́ nyáŋsə́l / nyáŋsé, nyáŋgə VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) tooth dent neck cou breast sein chest poitrine Jango Jango (S) Were núúrù / núúi núúrù / núúyì nūī (pl) gɔŋ̀ / gɔ̀ 'ɔ̀ tɛ gɔŋ / gɔ̀tɛ go1á wáŋ / wántúŋ wáŋ / wántúŋ gumbuku / gumbute (N) Momi Batəm Vɔkba ............... nùùr / nùùˀ núúr / núˀ núˀ nuurə̀/ núútə́ núúlə / núúté núúl / núúté núúrì / nuute nuurò / nuute núl / núúte nuul / nuurie núúl / núúré duk (~ duuk) / dugrəm dùk / dugrùm dùk dúkə́ / dúgrəm dùkə̀ / dùŋrə̀m dukə / duŋrəm dúkú dùkò / dùŋbɔ̀ dùkə̀ / dugrə ~ duŋne dūgʌ̄ / duirʌ djùgə̀ / dùìrə̀ wɔ̀ˀɔr / wɔ̀ waˀar / woˀ; waˀam wám wáám /wáámə, wáámrə wáám / wáámdə́réí wɔ́m / wɔ́mdə́réí wɔ́m wôm / wommò wóm / wómtʌ́r ŋwúm / ŋwúmdərʌ wúm /wúmdə́rə́ heart coeur liver foie belly ventre Jango Jango (S) tíndu tìyi tíndu tindù / tinni bààrù / bààtɛ bààrù / bàtɛ Momi Batəm Vɔkba ............... tiik (nat.); temr (emotional) wobəz / wou (anat); tímə́r bɛ́mrɨ tɛ́m / tɛ́mté tɛ́mlə / tɛ́mdə́rə́í tɛ́m àkə̀ / tɛ́mdə́rə́í tém / témté tíkò / tiŋborəm tɛ́mlə / tɛmɛ́ , tɛ́mtə́r cámə́l / cám cámə́l / cámdə́ cám; tsamlə kpalcígə́ temr tímə́r / tím bàrnár púglə / púkté tikə kpaalə tikə kpaal tém tɛ́m / tɛ́mté tíklə / tiklɛ kpalcígʌ́ cámə́l / cámdə́ bààr / bàˀàtì bààr / bàˀte bàr baarə / baate baarən / baatə baar / baatə bāārī / baate baaro / baate bààl / bààte búrí / buru bùrì / bùrù Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm gūmbōkū 9 gum guma / gumrum guma / gumtə guma / guŋrəm gúmbu / gúmti kpʌngə̀ / kpʌngətə̀ gúmʌ / gúmɛ́ gùmə̀ / gùmdè stomach estomac tik butiʒù / bútíì būrū ŋwúnú VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) nail, claw griffe, ongle knee genou blood sang Jango Jango (S) Were kɔkù náŋ̀ / kɔkù nátù gbútúkú / gbútɛ́ kōkū nān(g) būtē kpa'arú / kpaˀatɛ́ kpààˀru / kpàˀɛ pǎrū Momi Batəm Vɔkba ............... ɓúnkə / ɓúnnə ɓúnk / ɓúŋn ɓún kókpə / kópsə kókpə / kópsə kpààl / kpaai kwaal / kwaaˀ kòàl kwaalə / kwaasə kpaalə / kpaate kpaal / kpaatə mɛɛm kwaalò / kwaasò náí kwàkə̀ / náí koùsə náí kwʌkə / náí kwaksə ruukp / ruukpì rúgbə̀k / rúgbè rukbùk də́ lúkpe / də́ntə lúkté də ləkpə / dəntə lúíte də lukpə / dəntə lúíteí də́ə́ rə́pù / də́ntí rúptì denkò dúkpəkò / deŋtò dúkpê dəə lùkə̀ / dəntə lùgnè də́ə́ dúkʌ́ / də́ndʌ́ duiríʌ də dukə̀ / də dùìrə̀ arm bras hand main leg jambe foot pied Jango Were náŋ / nátu bīnān(g) náŋ̄ / nátu (S) nān(g) n díru / ndíńtu bū́tjūkū n Momi Batəm Vɔkba ............... ná / nát náˀ / nát náˀ / nát; nɔ̀ˀ / nɔ̀t náˀ də / dənt deˀ / dent tɛ̀ɛ̀ri də́ə́ / də́nte dəə / dəntə dəə / dəntə də́ / də́ntī denkò / deŋtò dəə / dəntə̀ də́ə́ / də́ndʌ́ də/ dəndə də; tàgá / tàgə́t Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm náá ììdʒù / náá nììrɛ́ kókpò / kópsò nát / náti ná / náánə náí / náánə náí / náánə na / náánī náa / náánò náí / nántə náí / náíyéń náí / náírə́ , nándə́ táŋ nai / táŋ naanə táí nai / táí naanə náá taŋna / náá tàŋnìtì nàá / nàà nèí náí táyél / náírə́ táyél kpaal / kpaaʃe kpaal / kpaarie kpàal/ kpààsə̀də̀ 10 dírù / ndíńtù (S) tārū (n)dǐrū dəntə də táilə / dəntə táí də táilə / dəntə táí də́ə́ taŋna / də́nti táŋnī denkò táirò / deŋtò táí dəə táílə / dəə tágne də̀ə̀g táyél / də̀ə̀ táí də táyél / dəə táírə VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) big grand all tout Jango Jango (S) bíítɔ bíítù gbí Momi Batəm Vɔkba ............... kwərka gbiˀni gbɨˀ́ nàn bíita nún kpát many beaucoup kpəka bànsí gə̀ŋá Vɔmnəm bìntán gaáǹ yàs gáá nə́n kpatə kpát pát pát Gə-Lim Gə-Yarəm gyö́ n / gyö́ ndʌ́ gəən / gəəndə ɛ́nɛ̄ ʃyáù / nyárɛ́ ʃyáù pát; nyárɛ́ ʃyáù ŋwààné ŋwààné short court small petit long long new nouveau sá'átù yéntɔ yeˀé pottù pɔttù yeeka (be tall, high) yɛˀɛ́ní yeié nàn kpaŋ túrə́l yeénán Vɔmnəm wáánààrè waánìí wáànis wadíí nin wa ɗéyani wa séyeni wáà tɛ́nná wúnno yéénī kpàŋtɨŕ pəni pə̀nní pən nàn pənə punə pə́n̄ kpəni pən Gə-Lim Gə-Yarəm ʃínā ʃínʌ yyén yyèn kpʌ́n pʌ́n; pəi / pou Wommu Nissim Eilim Kobom ............... Jango Jango (S) Momi Batəm Vɔkba ............... yèèˀpà Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... ʃínʌ ; kərkini gáánúwóú gáánúwóú bɔ́nni bónnò 11 VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) dry sec hot chaud cold froid Jango Jango (S) kɔmbù , kɔ́ssàŋ́ kɔn̄tù sɛ̀nsá sɛntù , sɛnku tammù tattù, tanútu; mam tammù Momi Batəm Vɔkba ............... koseka kɔ̀sə́ní kɔń nàn kɔ̀tínə koténan kotesə́ kóktinánì kòdíǹ kweìrə́n ~ kwoìrə́n maaká màˀání maˀń nàn maánún wána máánə wánə máánə máàmù maà máán màànə́n lómaa; ɔr tau tómní tám támnún támnə támnə tammu tam̀ taùwún taùní (v.) round rond good bon, gentil full plein; rempli Jango Jango (S) káá gántɔɔ gán̄tù mììsáŋ nyììsáŋ ('it is full') Momi Batəm Vɔkba ............... bála kə́ə́s ('like egg') gɔ̀rwìyá àà pán kwɔɔ́nə́n dəkərdə dəkərəɗə kɔ́ɔ́nì kourourou kír(ə́)kə̀n ~ kírkə̀n kér(ə́)kən ~ kérkən go; ɔɔmii; goŋgà gɔ̀ˀɔ́ní wɛ̀ssán gwɔ́ɔ́nə́n woónə woónən gbə́m womnò wùʌ̀sʌ́ gəəsə yiiˀika yiˀíní yiˀí nàn an yisə yiisə́ pass yiisə́ pass yíísi yiisó nììsʌ́ hnyììsʌ́ Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Gə-Lim Gə-Yarəm Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Gə-Lim Gə-Yarəm 12 old vieux, ancien dɔɔ nàn dəˀəsə / dəəru VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) white blanc black noir red rouge Jango Jango (S) bútɔ̀ɔ̀ / bútù gbúkù wìítɔ̀ / wìítù wìíkù / wìítù bítɔ̀ɔ / bítù bíttù Momi Batəm Vɔkba ............... bunì buǹní àbunnàn búnnan búnnə búnnan búnnī / búrúmē búnno / búkke bú-kùnsí bú-kùngʌ́n bú kə̀ngʌ wiinì wììní wíínàn wíínan wíínə wíínan wiínī yííno /yííke wiítə̀rí yǘcīn wúnə yǘtìn̄ bimni; veeya bìmní bimnàn bimnàn bímnə bímnə bímíni bimnò / bikke àn/àì bibi bíkə́n ' bíkə́n Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm who qui? what quoi? Jango Jango (S) jèji ya jè jiya (jìya) nèni ya nɛ̀nɛ // nɛ̀nì ya Momi Batəm Vɔkba ............... áʒá yà ? nɛ́ɛ́ yà néé ya? mwɔ̀ jiyà ʒíya zíya júyà zíya ŋwúnya wúnya? áná yà ? áná yà gá ya? ni wánəya ní ya Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Gə-Lim Gə-Yarəm ní ya néya ní yá ní ya with avec, et n na ń nān nà nʌ 13 VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) Verbs are mainly cited (i) in the form of the imperative; the most common markers are: -m, -mu, or -ŋ; or (ii) as infinitive or verbal noun, the suffixes are -ku, -kə, -ko, -ka, -kpa, -kpo, -kwa respectively. In Damtəm and the Gəunem lects the infinitive marker is -ni. kill tuer die mourir sit s'asseoir stand être debout Jango ìmmu (him) ; ikkú (n.) wòsáŋ gàmù dii deetú Momi Batəm Vɔkba ............... Wɔmmu Nissim-Eilim Kobom ............... iikwa ìm; ììkpá ikpá ˀíim ím; ípím ˀim; ikpò youní yí wə́l iuní; ˀìù- wə́rká; yooka wə̀r, wə̀rum wəəki wərkə̀ wùrə́m; wurkə wə̀rím; wə́wə̀rəm; wərkò gamná gàu gam; gàkpá gakpá gam gám (dàà); gàp- dàà gám; gáb- deˀká deˀem; dèˀká deˀ pá deem déem so [tsaya!] díém; diedéékò; dee- wuní; wurəm wuní, wùní gawùní; gaùgauní jiím; jììdiiní pá rise se lever fly voler (oiseau) lie down [kwanta] se coucher sleep dormir Jango Jango (S) úsùn paá ('stand up') usuku kìsùn dii ( 'lie down!') Momi Batəm Vɔkba ............... ruuká (get up) Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm Wɔmmu Nissim-Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm rìisùkú; ríŋ rúm ruum dúum paa [tashi!] rúum pèí; rússí pèí rum péí ɗúuní ɗúúm pá uská úsùm; uská mɛ̀m dúrum ɗúrum rúsùm úsom úsóko lùùní ɗuní kiina; seeká kìsúm; kìská kìsɨm kəsəm kírím gbēŋ kíssúm kiiná rusùm; rùská kə̀ə̀ní; kíə́ kiiní; kiirə́m rə̀ní; rə́rèní; rə- 14 rugum; daa-mú rə́m rə́sə́m rəm̀ rəsə̂m VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) hear entendre, écouter know savoir, connâitre say ... dire ... Jango Jango (S) ɗaá; daŋ̀ daŋ mee ! mɛɛ ! dòò saŋ́ dooŋ Momi Batəm Vɔkba ............... ɗaaká ɗàgum; ɗagə̀ká gem̄ daa gə́m; geem [fahimta] dàg kpə́m; gəəm [ecoute!] meekná (know how to) mɛɛm; mɛ̀ɛ̀ká mɛɛm mɛɛm; mɛɛkə dooská; dooka doom; dòòka dòm doom tə́ə́m; tə́ə́- nààpáí dak kpə́kò; dakkpəm ɗààgə́m ɗagəní; ɗag- míém; náá bāshi mɛɛm; mɛɛkò mɛɛ̀ní miɛní; mìɛ̀- tɔ́ɔ́tɔɔm̀; tɔɔkò təöní; tírə́təəní; tə́ə́ eat (the food ['tuwo']) manger (couscous) eat manger eat/chew (meat) mastiquer (de la viande) bite mordre tikku nánsú timù nánsú ! rɔmu; rɔŋkú Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Gə-Lim Gə-Yarəm Jango Jango (S) rɛɛ kóp rɛɛŋ Momi Batəm Vɔkba ............... rèèká règùm; rɛ̀ká regɨm rɛgum kwɔ́ú lem kúɔ́; lekə réí; rékɔ́ rɛm; rɛkò Wɔmmu Nissim-Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm lìní; lìə̀- kúʌ́ lìní kúə́; lìə̀- kúə́ doˀka (flour, bread) tèígó (beans, mais) yakiní tə̀m tom gusə̀ tom dɔ́ɔ́rə tòùrùm gúʃi təm dɔ́ɔ́rɔ̀ tʌ̀wùní; tʌ̀ù- gúsó tauní djuorè 15 speak parler pak rəu dím rəi dím̄ rùkdí təöní ruiriní; ruiri- rɔnkwa rɔ̀m̄; rɔ̀nkpá rɔ̀m rɔ́m nɔ́múm rɔ̀mú rɔmɔ; rɔnkpɵ̀ nɔ̀mni nɔ̀mnɔmní; nɔ̀m- VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) drink boire look (at) regarder see voir give donner Jango Jango (S) boˀó booŋ ! gému ('look!') gém(m)u ('look'!) gekú ɔˀtà gɛ̀ɛ gyɛ̀ɛ̰́ Momi Batəm Vɔkba ............... dʒoom ɔka ògúm; òká gbénɨm ògúm; okògbə́m; ògbə̀- gàesum; èská èsɨm gaam gaam Vɔmnəm boˀka boˀom; bòká boˀm̄ boom boom; boobóóm bóóm buum; buukò zuum; zuukò ʒóòm; ʒóóukpə́m; ukpə́kò gaam gaam; gaakò Gə-Lim Gə-Yarəm būūní būūní; bùù- zuəní zōōní wàg- gaam; gaani ganí; gà- swim nager burn brûler burn brûler Jango Jango (S) nenku máŋ dúŋ̄! dɔɔ Momi Batəm Vɔkba ............... pulumkwa pùrúm mùm; pùrùmkpá àrɨm púŋgúm dɔɔská dɔɔ̀ḿ; dɔ̀ɔ̀ká Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Wɔmmu Nissim-Eilim Kobom ............... Vɔmnəm áá wúm pərmôm; pərmókò Gə-Lim Gə-Yarəm aaní anní; àsə sinùm; sìnká dò ò saŋ́ gàbsɨm dʋɔsúm; dʋakə duorɔ́mí; rɔ́mdɔɔsə́m; dɔɔsə́kò ruamní maaní; màà- 16 VERE Language Group Jango Jango (S) Momi Batəm Vɔkba ............... Wɔmmu Nissim-Eilim Kobom ............... Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) go aller, partir walk marcher come venir reŋ rií; riitú ('walking') riiŋ ! ʒaŋ̀; ʒàkú asɨm gbə́m [tafi! ~ je!] gbə́m; gbə́prím (vas y!) gənə́m (journey) rìgum; rìˀgə̀ká rɨˀgɨt ríígəte rííbdəm ríbdī ríbdəm zaaka zam̀; zààká zám ʒaam zaam jààm zaḿ; zaakò byàuní; bʌ̀wùni ɓɛuní; ɓɛm ruirəŋ; rúírə̄ruirəní , rəəriní zaama; zāāzaní; ʒáámə́ ('go!) Vɔmnəm Gə-Lim Gə-Yarəm I je you tu he/she/it il/elle we (incl) nous (incl) we (excl) nous (excl) you vous they ils/elles Jango Jango (S) míŋ míŋ móŋ mɔ́ŋ úu úu áá áá éé íŋ íŋ íí íì Momi Batəm Vɔkba mii mii mii mɔɔ mɔɔ muu ur úrə mɔńzi aa áá áá ŋŋ ii ii íí íí goní Wɔmmu Nissim-Eilim Kobom mii míí mí mɔɔ múɔ́ mú wúr wúr wén ééri éwu ɛ́nàì yiiri iyau íyáì mairi yíyau yɛ́nàì míi móo úr ɛɛ ii ír míí míí múɔ́ mó úrʌ́ úrʌ́ íyə́ íyə́ íí íí úrí úrí Vɔmnəm Damtəm Gə-Lim Gə-Yarəm 17 ee ɛ́ɛ́ VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) 01 02 03 04 05 Jango Jango (S) Were mbóko mbɔkò burku mbókō (1 finger) été ettê butu ētalō ? (2 finger) taaré taarê tarukó náárê náaré nā ́ to gbà náárò gbə̀ nárò nātū bīnāru Momi Vɔkba ............... muunə múzo múó ii teei ? itis ité taanə taás taaré naanə nás nárè gbənarə gbànárə gbə́ náárì mán̄ mán mánni ìtté itté ité tààré taaré tááré náre náre nárè gbanáári gbanáári gbénnáárì màn mán man mán ètên yə́tə́n ittu; itʃu íttééni taán táán taaru tánnū nannò nánnán nə́ə́rə́ nánnə̄ gbà náárò gbʌ̀nnáárə̄ gbʌn nʌ́ʌ́rə̄ gbádnáárən 06 07 08 09 10 Jango Jango (S) gba námbóʒo gbə̀ nəmbózò settê sèttéè sattáréè sattáréè pitím bózo pitím bózo kònnô kònnô Momi Vɔkba ............... gbamro bámrə gbáása múzò gbása máí gbása máí gbánʒà mánní gbaasə̀ mâl gbáásə̀ māī gbáásə̀ māī gbansa samsara piti muuze kɔmna gbáása ité gbásə ìtté gbása ìtté gbáʃa ìté gbaasə̀ ètên gbáásə̀ ˀítín gbáásə̀ ˀíttú gbáása taaré gbása tààré gbása tààré gbássà tááre gbaasə̀ táan gbáásə̀ táán gbáásə̀ taaru gbáása nárè pitin bō ́ djō gbása nárre gbása náre gbássà nárè gbaasə̀ nannò gbáásə̀ nánnán gbáásə̀ nʌ́ʌ́rə́ kɔmná kòmná komná kɔ̀mná kòmna kòòmɛ́ kòòmé Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Gə-Lim Gə-Yarəm Vere D Wɔmmu Nissim Eilim Kobom ............... Vɔmnəm Gə-Lim Gə-Yarəm 18 VERE Language Group Ulrich Kleinewillinghöfer (2015) 20 40 100 200 Jango Jango (S) Were zuru ʒuru djúrū zuuɛ́ ettê ʒuˀɛ etê jōěnārē ʒuˀɛ gbə̀ náró joe bēnárā Momi ............... Wɔmmu Nissim zú ur dzurr ráár dzu íté zū ìtté dzu gbənáárì zu gbanáári Kobom ............... Vɔmnəm Gə-Lim Gə-Yarəm ráárì ráárò ráárə́ ráárə́ ʒuu itté zuu ètê zúúˀícé zuu ˀice ʒuu gbə̀náárì zuu gbà náárò zuu gbannʌ́ʌ́rə 19 15 kònnô wósù gbà náárò kònnó sù gbə̀ náró ʒuu kɔ̀mná zúú kòòmɛ́ rɔbdír; kɔmná sá gbánáári rɔ̀pdéri kòmna sàà gbà náárò rāptərə